Trenérka

Jana Antoun Koukalová

Něco pracovního

Jana pomáhá lídrům a týmům lépe zvládat změny, budovat důvěru a vytvářet prostředí, ve kterém se lidem dobře spolupracuje. Jako trenérka, koučka lídrů a týmů a HR konzultantka čerpá z více než dvacetileté zkušenosti z mezinárodního firemního prostředí v Evropě a na Blízkém východě. Ve své práci propojuje praktické zkušenosti s koučovacím a systemickým přístupem. Ráda vytváří prostor, ve kterém se lidé mohou zastavit, podívat se na věci z jiné perspektivy a proměnit nové poznatky v konkrétní kroky.

Něco osobního

Jestli Jana něco miluje, pak je to pohyb, učení a kočky. Vyrostla v judistickém kimonu, a přestože už po tatami neběhá, hnědý pásek má stále schovaný a leccos si ještě pamatuje. Dnes ji spíš potkáte na podložce při józe, na horách, na snowboardu, v bazénu nebo se švihadlem v ruce. Hlavně aby to nebylo jednotvárné, dalo se při tom něco nového naučit a byla u toho zábava. Vlastně úplně stejně jako v práci. Její dcera to shrnuje jednoduše: „Máma pořád něco čte nebo poslouchá. A mně to pak komplikuje život, protože to doma zkouší.“ A jak Jana odpočívá? Nejraději s knihou, hrnkem čaje a svými kocoury nalezenci.

1) Jak bys popsal/a svou práci jednou větou?

Pomáhám lidem zlepšovat se v tom, jak vedou sami sebe, jak vedou ostatní a jak spolupracují.

2) Co tě v životě ovlivnilo a jak se to projevuje ve tvé práci?

Výrazně mě ovlivnilo více než dvacet let života a práce mezi Evropou a Blízkým východem. Naučilo mě to nepovažovat vlastní pohled za jedinou pravdu a být zvědavá na to, co se skrývá za chováním druhých. Kulturní i lidské rozdíly vnímám jako zdroj inspirace a učení. Zároveň jsem pochopila, jak důležité je zůstat v pracovním prostředí lidský a pečovat o vztahy, protože všichni máme svůj život i za dveřmi kanceláře.

3) Proč pracuješ právě pro humancraft?

Protože humancraft nevnímá rozvoj jako jednorázové školení, po kterém si všichni odnesou pracovní sešit a život pokračuje postaru. Jde tu o skutečné učení, dlouhodobý dopad a změny, které lidem pomáhají v každodenní práci. A právě takový přístup mi dává smysl.

4) Co byla doposud tvá největší výzva v humancraftu?

5) Jaký vliv má tvá práce na tvůj osobní rozvoj a profesní cesty?

Moje práce a osobní rozvoj jdou ruku v ruce. Neustále se učím od klientů i kolegů. Sleduji, jak věci fungují u nich, co dělají jinak a co by se dalo dělat lépe. Rozšiřuje mi to obzory a připomíná, že seberozvoj vlastně nikdy nekončí. Důležité jsou pro mě také sebereflexe a zpětná vazba. Pomáhají mi lépe pracovat nejen s druhými, ale i sama se sebou, se svou energií a vlastními reakcemi.

6) Jaké jsou podle tebe největší výzvy, kterým dnes korpotátní vzdělávání čelí a jak se humancraft snaží tyto výzvy řešit?

Jednou z největších výzev je proměnit to, co lidé vědí, v to, co skutečně dělají. Jinými slovy dostat nové poznatky ze školící místnosti do každodenní praxe. Lidé navíc pracují pod tlakem, procházejí neustálými změnami a často nemají bezpečný prostor nové přístupy vyzkoušet. Humancraft proto staví rozvoj na praktickém tréninku a zkušenostech. Cílem není odcházet ze školení jen s hlavou plnou nových myšlenek, ale především s jasnou představou, co budu opravdu dělat jinak.